Dilema rodičů: Nebylo by lepší, aby byly v domácím vzdělávání, když jsme s nimi stejně doma?


V poslední době jsem dostala několik dotazů, zda by bylo výhodné převést dítě do domácího vzdělávání, když Evropou zmítá koronavirus a strašák v podobě uzavření škol. Rodiče školáků vědí,

že ode dneška opět budou čelit náporu nových úkolů v podobě zajištění distanční výuky a programu pro své děti. Učitelé, vychovatelky v družinách, kuchařky ze školních jídelen, uklízečky ani školník, kteří za běžných okolností obstarávají potřeby a komfort dětí během doby, kdy rodiče pracují, nebudou na několik týdnů k dispozici. Mámy a tátové musí vše zvládnout doma sami nebo s pomocí příbuzných a přátel. Stres v rodinách tím stoupá na nejvyšší možnou míru. Pomohlo by rodinám

v době pandemie, kdyby děti byly v domácím vzdělávání? Rozhodně ano, ale je třeba dobře zvážit všechny dopady na Vaši rodinu. Níže nabízím několik bodů k zamyšlení.



Životní nikoliv přechodné rozhodnutí


Pokud uvažujete o přestupu do domácího vzdělávání, nemělo by být jediným impulsem k této změně snaha vyřešit aktuální dopady koronakrize” na Vaši rodinu. Domácí vzdělávání je především dlouhodobý životní styl rodiny, jehož základními hodnotami jsou samostatnost a důvěra v sebe (jako vzdělavatele svých dětí) i důvěra ve schopnost svých dětí se sebeřídit. Domácí vzdělávání je kontinuální proces, jehož zřízení a usazení vyžaduje určitý čas. Některým rodinám toto počáteční nastavování trvá klidně i celý rok. Kdyby nebyla aktuální situace takto náročná, uvažovali byste

o přestupu do domácího vzdělávání i tak? Pokud je Vaše odpověď ano, máte mou podporu k přestupu i nyní. Pokud je pro Vás důležité vyřešit hlavně aktuální krizi, zkuste se přímo ve škole domluvit

na individuálním postupu, jak budete vzdělávat své děti, nebo vyhledat pomoc širší rodiny, sousedů

a známých. Nezapoměňte, že distanční výuka je sice pro děti povinná, ale její forma může být různá. Pokud Vám nevyhovuje online formát, máte právo si vyjednat alternativu.



Jak moc jste ochotni zabývat se motivací svých dětí k učení?


Obecně je přestup do domácího vzdělávání snazší pro rodiče dětí v mladším školním věku, protože dítě ještě není tolik ovlivněno školou, tedy konkrétně kulturou podporování vnější motivace odměnami a tresty ze strany dospělých. Jednoduše řečeno: děti v mladším školním věku se poměrně rychle naučí zabavit se na část dne samy a tím se přirozeně učit. Teoretické učivo prvního stupně navíc velmi kvalitně kopíruje osu praktického života: čtení, psaní, počítání, poznávání Česka a přírody. Mnoho věcí se tedy Vaše dítě naučí doslova za pochodu” v běžném životě. Jaké věci to konkrétně budou, se však nedá říct předem. Je to závislé na socioekonomickém prostředí, které pro dítě vytvoříte, a také na jeho vrozených potřebách. Některé dítě se naučí samo číst, jiné s pomocí dospělého a jiné je třeba ke čtení pravidelně nutit za neustálé přítomnosti dospělého, aby

u přezkoušení podalo výkon, který je přiměřený jeho věku. U starších dětí může být přechod

do domácího vzdělávání poněkud složitější v oblasti motivace k učení. Některé děti mají vnitřní motivaci k učení doslova zkaženou systémem odměn a trestů ze školy. Když mluvím o učení, myslím tím formu osvojování jakékoliv nové dovednosti, nikoliv jen školního učiva. Děti se zničenou vnitřní motivací si tedy musí nejprve od učení zcela odpočinout (např. hodně spát), dosytit tak své přirozené potřeby a až poté jsou tyto děti opět připraveny na akceptování a splnění formálních vzdělávacích cílů, které jsou ověřovány při přezkoušení. Rodiče těchto dětí musí vynaložit nemalé úsilí

na donucení svých dětí k formálnímu učení po dobu, kdy dítě zpracovává nahromaděnou frustraci

a jeho schopnost akceptace vnějších požadavků je tímto snížena. Donucování však samo o sobě kazí vztah mezi rodičem a dítětem a vytváří v dítěti pocit méněcennosti. Konečný výsledek pro Vás i dítě může být tedy horší než při setrvání ve škole. Zvažte, v jaké kondici je vnitřní motivace Vašeho dítěte, než se rozhodnete pro přestup do domácího vzdělávání. Učí se Vaše dítě rádo nebo ne?



Kolik času chci / mohu investovat do vzdělávání svých dětí?


Domácí vzdělávání sice neznamená, že jsou s Vámi Vaše děti nepřetržitě 24 hodin každý den. Můžete využít služeb komunitních škol nebo si zřídit tzv. střídavku s dalšími rodinami domškoláků, a děti si během týdne navzájem opečovat. Ovšem jedno je jisté, stáváte se více než kdy jindy z pohledu zákona odpovědní za studijní pokrok svých dětí a výsledek přezkoušení. Zákonná odpovědnost Vás jako rodiče zavazuje k poskytnutí podpory při plnění studijních výstupů v souladu se vzdělávacími strategiemi ČR. Je však zde i morální rodičovská odpovědnost, která se u každého rodiče liší v tom,

do jaké míry se cítí být kompetentní a oprávněn k tomu řídit život svého dítěte. Tato odpovědnost znamená mimo jiné čas, který investujete do mapování studijních potřeb Vašeho dítěte a koordinace všech vzdělávacích a zájmových aktivit Vašich dětí a dohledávání studijních materiálů a metod výuky. Nebo například i čas, který věnujete do osobního seberozvoje a vzdělávání, abyste byli shopni ovlivňovat motivaci a život svého dítěte co nejméně. Zvažte, kolik času a energie jste ochotni

do těchto činností investovat.



A co kamarádi, když budou děti pořád doma?


Při úvahách o domácím vzdělávání pro své děti můžete v klidu opustit pochyby o tom, zda se Vaše dítě bude dostatečně socializovat a začleňovat do kolektivu. Ano, bude. Jen to pravděpodobně nebude kolektiv dvaceti stejně starých dětí. Budou to jiné kolektivy: rodina, rodinní přátelé a známí, kamarádi z kroužků a pobytů, kamarádi v obci nebo z městského hřiště. Pomyslnou „kvalitu” přátel můžete také výrazně ovlivnit tím, s kým se stýkáte Vy sami.



Být pánem svého času


V čem se Vám rozhodně při domácím vzdělávání uleví oproti aktuální situaci, to je povinnost účasti dítěte na distanční online výuce nebo jiných náhradách výuky v budově školy. Domškoláci se účastnit nemusí. Vy a Vaše dítě jste pány svého času. Vaše dítě se může učit v jakoukoliv denní dobu kdekoliv. Vaše dítě má na domácím vzdělávání také poměrně širokou možnost volby studijních cílů a zájmů. Může se učit po svém” s přihlédnutím k požadavkům spádové školy při přezkoušení. Každá rodina domškoláků má po nějaké době svůj unikátní denní režim, který následuje. Odpadne stres z ranního vstávání, odchodů do školy a domácích úkolů. Přibude volnosti a svobody.



A jak to vychází finančně?


Na závěr si dovolím malé okénko do rodinných financí. Při přestupu do domácího vzdělávání samozřejmě rodina musí pohnout i se sférou pracovní. Rozhodnutí, zda budete s dětmi trávit čas Vy osobně nebo je svěříte do péče komunitní škole, významně ovlivní rodinný rozpočet. Je třeba pokrýt náklady na hlídání dětí, které buď zajišťujete Vy sami a o to méně pracujete nebo je svěříte komunitní škole, které je třeba zaplatit příspěvek na provoz. Domškoláci také nemají nárok na snížené jízdné

v prostředcích městské hromadné dopravy. Ovšem mohou od školy získat zdarma učebnice nebo získat od obce příspěvek na školní potřeby pro prvňáka, pokud obec takový institut má. Právě proto, že domácí vzdělávání velmi ovlivňuje pracovní svět rodiče, je vhodné o něm uvažovat z dlouhodobé perspektivy. Životní situace se významně změní hlavně pro Vás, rodiče. Děti zůstávají dětmi ve škole

i doma.


Mnoho sil k překonání všech překážek Vám přeje,


Šárka


Nechte si zasílat newsletter:

Nezapomeňte mrknout na můj BLOG! 

Najdete mě také na Facebooku: