top of page

Jak vybrat inovativní střední školu?

Aktualizováno: 3. 10. 2023

Uvažujete, kam na střední školu po domácím vzdělávání? Investovali jste do soukromé základní školy a nechcete, aby střední škola vše "zabila”? Chcete, aby Vaše dítě bylo v životě hlavně šťastné, nikoliv “ubité” hordami učení? V tomto článku bych Vám ráda poskytla pár bodů k přemýšlení o výběru střední školy.


Co mohu jako rodič pro své dítě nyní udělat?

Ve čtrnácti letech již nelze k výběru střední školy přistupovat direktivně, ale v některých případech nelze nechat volbu pouze na dospívajícím, protože některé základky mají oprvadu mizerné nebo fakticky žádné kariérové poradenství, a mladý člověk se tak v této životní situaci dost osamoceně "plácá". Celý proces je o hledání rovnováhy a o citlivé komunikaci o prioritách dítěte. Finální rozhodnutí musí udělat mladý člověk sám, ale můžete mu pomoct vytvořit předvýběr škol, kam se zajde podívat na den otevřených dveří. Rozhovory o životním stylu různých lidí jej můžete podpořit v tom, aby si mladý člověk představil, jaký život chce žít a co jsou pro něj důležité hodnoty. Mám zkušenost, že samotní dospívající mají lepší odhad ohledně oborů, které budou v budoucnu progresivní, než my, rodiče. Jejich odhad však je slabší, pokud jde o kvalitu celé školy a výuky v ní. Vy, jako rodič, můžete pohlídat právě to, že škola Vašemu dítěti poskytne minimální všeobecný základ a kvalitní kompetence, které jsou nezbytné pro budoucí adaptabilitu na trhu práce. Jak kvalitní školu poznat více řeším s rodiči ve facebookové skupině Studijní poradna zdarma nebo v individuálních konzultacích.


Neznat své poslání je ve čtrnácti letech ok.

Jako rodiče od svých potomků často očekáváme, že se na konci povinné školní docházky znají a vědí, co by chtěli dělat. Jsme pak nemile překvapeni, když to tak není. Osobně se domnívám, že čím později musí mladý člověk dělat rozhodnutí ohledně specializace v kariéře, tím lépe pro něj. Pokud tedy Vaše dítě patří mezi ty, kteří si nedokážou školu sami vybrat, zvolte některou z níže uvedených typů škol, která není úzce specializovaná a poskytuje hodně všeobecného vzdělání a tím i možnost posunout kariérní rozhodnutí do pozdějšího věku. Nebo můžete svého dospívajícího poslat na kariérovou konzultaci se mnou, aby měl možnost se svobodně o možnostech rozhodovat.


To, že jej učení doteď nebavilo, nic neznamená.

Vnímám, že rodiče se volbou střední školy někdy snaží své dítě osvobodit od nezábavného učení- mučení. Jenže, motivace k učení se v čase mění, pokud není zcela zkažená, a má tedy smysl bez ohledu na dosavadní postoje k učení volit školu, která odpovídá žákově dosavadnímu studijnímu potenciálu (lidově intelektu), nikoliv jeho aktuální ochotě se učit. Inovativní školy mohou být v tomto případě vhodné řešení a spustit úplný restart motivace k učení tím, že předkládají zajímavý studijní obsah zajímavou formou.


Specializace na řemeslo nebo všeobecné vzdělávání až do maturity?

Možná Vám to tak nepřipadá, ale zde je odpověď zcela jednoznačná: v oblasti kariéry časná specializace na konkrétní obor škodí. V Česku stále přetrvává mezi rodiči mýtus o tom, že brzká specializace žáka na konkrétní obor zajistí mladému dospělému stálou obživu a štěstí. Z hlediska kariérového poradenství toto ve většině případů nedává smysl. Osobně mám tyto postoje k výběru střední školy pojmenované jako: “Mýtus šťastného řemeslníka.” V čem tenhle klam spočívá?

Ministerstvy je do médií pravidelně pouštěna zpráva o tom, že potřebujeme specializované dělníky, řemeslníky a technické obory a jak dobře jsou tyto placeny. V médiích vidíme šťastné instalatéry a truhláře, kteří skvěle vydělávají a v momentě tady a teď našli své poslání. Média však už nezobrazují to, jak technologický pokrok jednotlivá manuální odvětví mění a jak mnohé profese postupně zanikají. Také nevidíme to, že většina řemeslníků pracuje na živnost, a jaké existenční problémy řemeslník má, pokud by onemocněl, nebo mu úraz znemožnil další výkon profese. Opravdu je rozdíl mezi tím, co ministerstva potřebují, a tím jaká je kvalita pracovních a sociálních podmínek v těchto manuálních oborech a zda vůbec tyto profese lze dlouhodobě vykonávat při zachování fyzického i duševního zdraví.

V zemích Evropské unie se dlouhodobě ukazuje, že specializace studia žáka podle potřeb trhu a průmyslu není efektivní a naopak se školy transformují na všeobecně vzdělávací instituce, ze kterých mají absolventi nejvyšší šanci na uplatnění na trhu práce v různých oborech, i pokud se podmínky trhu práce radikálně změní. Zjednodušeně řečeno: lékař se na truhláře v případě potřeby rekvalifikuje celkem jednoduše, ale opačně to tak jednoduché není. V Česku končí na pracovním úřadě nejvíce studentů učilišť a dlouhodobě je mezi nimi i vysoká nezaměstnanost. Čím užší je specializace absolventa učiliště / střední školy, tím menší je šance na jeho transfer mezi obory v případě změn na trhu práce nebo osobních krizí. Z českých škol vychází každoročně dostatek řemeslníků a dělníků, ale jdou raději na pracovní úřad, než aby svou profesi vykonávali. Problémem je jednak to, že během studia zjistili, že je obor nebaví a nebo zjistili, že za daných podmínek nechtějí tuto profesi dělat. Pokud jste si tedy doteď mysleli, že “šťastný dělník/řemeslník” je budoucnost Vašeho dítěte, zauvažujte nad tím, proč právě Vaše dítě by mělo být obětí státem podporovaného mýtu.


Svět se stále mění a s ním i pracovní trh a příležitosti.

  • životní adaptabilita (psychickou odolnost),

  • schopnost učit se,

  • kreativní a inovativní myšlení,

  • schopnost efektivní spolupráce,

  • schopnost efektivní komunikace,

  • digitální gramotnost.

Dle mé zkušenosti se toto lépe daří školám, které mají nějaký minimální povinný všeobecný základ (český jazyk, matematika, anglický jazyk, humanitní a přírodovědné minimum, IT dovednosti - ideálně organizované na bázi studijní autonomie) a pak volitelné předměty z různých odvětví (ideálně organizované projektově), které umožní studentovi poznat vlastní potenciál. Kombinace studijní autonomie a kvalitního všeobecného základu je systém, který umožňuje "najít se" a "neztratit se" většině osobností. Pokud Vaše dítě chodilo do alternativní základky, pravděpodobně je již na tento model vzdělávání zvyklé. Kombinací studijní autonomie a všeobecného minima se vydává i většina inovativních středních škol. Zatím je jich v Česku poměrně málo.


Z mého pohledu výše uvedené kompetence podporují tyto studijní obory:

  • umělecké střední školy se zaměřením na grafiku a vizuální umění,

  • některá soukromá gymnázia a lycea,

  • bilingvní gymnázia s americkým ekvivalentem české maturity,

  • střední svobodné demokratické školy a lycea,

  • některá učiliště (spíše uměleckého zaměření),

  • některé střední školy obchodní, marketingu, služeb a podnikání (velmi zřídka, ale jsou).

Klíčovou otázkou při dni otevřených dvěří je: Kolik předmětů si student může během studia volit? A jak jsou studenti podporováni ve vzájemné spolupráci a tím i komunikaci?


Velkou míru volby toho, jak bude student trávit svůj čas, poskytují i dálková nebo kombinovaná studia, kterých je v Česku poměrně hodně. Jejich seznam najdete pro jednotlivé regiony zde v adresáři. Někteří rodiče už nyní volí cestu dálkového (online) studia na zahraniční střední škole a v českém vzdělávacím systému tito studenti vůbec nepokračují. Myslím, že česká střední škola přestává být profesní nutností a možností máme opravdu mnoho i mimo Česko.


Seznam mnou doporučených nejlepších inovativních středních škol a zahraničních online škol pro Vás chystám ve facebookové skupině Studijní poradna zdarma.


S láskou k celoživotnímu učení,


Šárka


216 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comentarios


bottom of page