Taky někdo v okolí takto zpochybňuje Vaše rozhodnutí pro domácí vzdělávání? A ve Vás to začne hlodat: “Co když měla babi pravdu a bude nepřizpůsobivej, když zůstane doma?”
Nebuďte na své pochyby sami a čtěte!
Přes léto se podobnými pochybami ve studijních konzultacích často zabýváme. Mýtus, že socializace se děje HLAVNĚ ve škole, je v lidech silně zakořeněný, ale lze jej jednoduše zbořit, když se podíváme do pedagogické literatury. Celým problémem je vlastně jedno jediné slůvko a to je: "HLAVNĚ". A pak možná také to, že stát, odborníci i rodiče by vlastně byli rádi, aby se školy transformovaly do institucí, kde je socializace v různých sociálních kontextech v popředí, ale zatím toto v realitě na mnoha školách dost pokulhává, a proto pokulhává i myšlenka, že škola je hlavním nástrojem socializace
👩🏫 Na začátek trocha teorie z vývojové psychologie:
Socializace je poznání specifických sociálních aspektů v různých prostředích a osvojení dovedností, které dítěti / člověku umožní se adaptovat na DANÉ podmínky. Socializace probíhá celý život, protože se pohybujeme stále v nových a nových prostředích, na které se adaptujeme. Níže na obrázku vidíte různé formy socializace ve škole- to jsou ony specifické podmínky. Čím chudší formy škola nabízí, tím méně prostoru k socializaci dává- jednoduše- adaptujeme se jen na určité omezené situace (frontální výuka, sport atd.), pokud nám škola nedá více rozmanitých příležitostí.
Co z toho plyne?
Škola je jedno z mnoha sociálních prostředí, na které se učí dítě adaptovat. Stejně důležité jsou: skupiny vrstevníků, skupina dospělých, rodina, zájmové aktivity, kulturní a společenské události, kontakt se seniory a batolaty, různá interkulturní prostředí.
Pro děti, které většinu času tráví ve škole, je škola hlavním zdrojem socializace, protože jinde nemají čas dovednosti a návyky získat. Slova"hlavní zdroj socializace" tedy v těchto případech nepopisují hloubku osvojených dovedností, ale čas, který dítě adaptací na školu stráví. Pokud dítě do školy nechodí, má příležitost k adaptaci v jiných prostředích, kde se zrovna pohybuje.
Školní kultura je specifické sociální prostředí, na které je pro někoho výhodné se adaptovat, ale příliš nezáleží na věku, kdy začnete. Čím dříve se školou začnete, tím úspěšnější budete ve škole a studiu (výzkumy se ale nezmiňují o úspěšnosti v životě), pokud narazíte na ty správné učitele. Je to asi jako se vším- čím déle to trénujete, tím lepší jste. Čím lepší máte učitele, tím lepší jste i Vy. Klidně můžete začít s docházkou do školy až na střední nebo vysoké škole nebo vůbec, pokud Vám to stačí. Já osobně znám několik držitelů červených vysokoškolských diplomů, kteří zažili školní kulturu až na vysoké škole. Čili, i výzkumy a studie jsou relativní. Vždy záleží na Vašem rozhodnutí a kvalitě prostředí v rodině.
I přesto, že nejsem vůbec odpůrce škol, mohu říct, že její role v socializaci se přeceňuje!
Školní kultura je sociálním prostředím, na které se člověk adaptuje, a za mě je fajn, když člověk dostane možnost poznat i školní kulturu, ale kdy a za jakých podmínek se to stane, bychom si měli volit sami (ideálně v souladu s dítětem). Znám mnoho domškoláků, kteří do 16ti let nepoznali školu, ale pak v pohodě získali maturitu na průmyslovce nebo gymnáziu. A taky hodně těch, kteří jsou úplně jinými cestami, ale o tom zase někdy příště.
Takže pokud uvažujete o domácím vzdělávání, vězte, že socializace probíhá všude na světě, nejen ve škole. A pokud máte stejně pochybnosti, můžete Vaše dítě přihlásit k docházce na pár dní v týdnu do vzdělávací skupiny pro domškoláky. V Česku jich funguje více než stovka!
Pokud vybíráte školu pro své dítě, považujte za kvalitní prostředí pro socializaci ty školy, které nabízí skutečně rozmanité formy výuky a trávení času. Čím více činností se děje mimo školu, tím lépe pro socializaci Vašeho dítěte.
Zajímavý vhled do fungování socializace ve škole Vám může dát tento článek v angličtině:
Krásné letní dny bez pochybností,
Šárka